Skip to content Skip to left sidebar Skip to right sidebar Skip to footer

Vrbodol

Pískové řeky

„Rokle, která si již mnoho let žije svým vlastním životem, připomíná prales. Stěny skal po stranách jsou obrostlé mechem, mohutné porosty kapradin a přesliček tvoří neprostupné houští. Na ztrouchnivělých kmenech padlých stromů se usadil nový život, fascinující mikro svět plný hub a lišejníků, který je lidskému zraku téměř utajen. Vstupujeme do ukrytého prostoru mezi skalami, kde objevujeme trampské sídlo vtěsnané do úzké štěrbiny. Je zde vlhko a chladno, ale útulno. Napadá mě, že musí být krásné strávit noc právě tady, a na chvíli závidím všem trampům, kteří si toto potěšení dopřáli.

Pokračujeme dál kaňonem. Doposud bahenitá cesta se proměnila v hlubokou pískovou řeku, kterou vytvořila dešťová voda omýváním skalních stěn a odnášením zrnek písku na dno rokle. Jak dlouho taková práce přírodě asi trvá? Stovky, tisíce let? Úžasná podívaná.

Po táhlém brodění dunami tekutého písku stojíme na konci soutěsky a před námi se otevírá opravdu monumentální pohled na skutečný prales. Takto nějak by asi vypadal pohled do pravěku, napadlo mě při pohledu na metrová kapradinová houští a břečťanové liány spirálovitě obepínající kmeny stromů. Mohutný skalní útvar uprostřed rozdvojuje cestu, a my se vydáváme doleva směrem k suchému vodopádu. Zde cesta opravdu končí a nám nezbývá nic jiného, než se vyškrábat nahoru do svahu. Terén je po nedávných povodních naprosto neschůdný, a tak musíme vzdát hledání nedaleké Partyzánské jeskyně. Místo toho se vydáváme směrem doleva na pole, kde údolí končí, a napojujeme se na cestu do Sedlce, odkud po červené značce procházíme tentokrát pohodovou roklí Kočičina

Ač jsme neušli více, než pouhých 10 kilometrů, cítíme značnou únavu. Avšak i přes velkou námahu, kterou jsme při zdolávání cesty museli vyvinout, máme skvělý pocit z hezkého výletu. Údolí Vrbodol je náročnou a nebezpečnou procházkou, která je ovšem rájem na zemi pro ty, kteří se umějí dívat.“

Převzato s laskavým souhlasem z Markéty Dobešové. Další Markétiny fotografie a cestopisy můžete nají na jejím blogu www.ctyrhranne-zapisky.cz